Historie První brněnské strojírny začíná už ve Šlapanicích. Počátky strojírny souvisí s příchodem Johanna Reiffa (1772 – 1820) a Jakuba Friedricha Schölla (1770 – 1841) z Württemberku do Šlapanic v roce 1814. V roce 1816 zakládají ve Šlapanicích přádelnu Johann Reiff & Comp. V roce 1818 se k nim připojuje Heinrich Alexander Luz. Po Reiffovi smrti přebírá v roce 1821 podnik právě Luz a začíná se věnovat v první řadě výrobě parních strojů a to jako první firma v Rakousku-Uhersku. V roce 1836 dochází k přesunu výroby na Olomoucku ulici. 16. srpna 1836 koupil Luz pozemek od dosavadního majitele Andrease Schimmela z Černovic za 1 100 zlatých konv. měny. Ve stejném roce se definitivně oddělila strojírna v Olomoucké ulici od původní přádelny a firma fungovala pod názvem „K.k. priv. Maschinenfabrik H. A. Luz, Brünn“.
V roce 1852 umírá H. A. Luz a firmu po něm přebírá jeho syn Karl Luz. V letech 1857 – 1862 dochází k značnému rozvoji a přistavění kotlárny a slévárny. Podnik byl nejvýznamnějším výrobcem parních strojů v Brně. V roce 1872 se firma spojuje s firmou „Thomas Bracegirdle & Sohn“ (měl strojírnu v dnešní Mlýnské ulici)a vzniká První Brněnská strojírna (Erste Brünner Maschinen-Fabriks-Gesellschaft). V roce 1873 udeřila celosvětová krize a její důsledky se nevyhnuly ani nově vzniklé strojírenské společnosti. Provoz původní Bracegirdleovy továrny byl úplně zrušen a její výroba byla přesunuta na ulici Olomoucká, kde muselo dojít k následnému výraznému rozšiřování výrobního areálu. Dochází také k redukci ve výrobním sortimentu společnosti – výroba strojů pro textilní průmysl byla zcela zastavena.
V roce 1902 dochází ke spojení společnosti se strojírnou Friedricha Wanniecka, nacházející se na ulici Trnitá. První brněnská strojírenská byla v tomto období počátku 20. století považována za jednu z nejvýznamnějších strojíren Rakouska-Uherska, před první světovou válkou zaměstnává téměř 1500 zaměstnanců.
Po roce 1918 dochází zejména ve 20. letech k posílení postavení strojírenství. První brněnská strojírenská se stává akciovou společností a slučuje se společnostmi Brand a Lhullier. Od roku 1926 je generálním ředitelem firmy Anton Hödl,rodák z Innsbrucku, který vede společnost až do roku 1945. Firmu dokázal vyvést ze složité situace a k dispozici jsou i jeho vzpomínky. [1]V letech 1929 až 1930 je výroba ve Vaňkovce, na ulici Trnitá zrušena a tamější sortiment je nově vyráběn v provoze na ulici Olomoucká (Kuča, 2000). Areál tak byl rozšířen o novou halu, která nyní zasahovala až i ulici Táborská. Tehdejší výroba podniku je zaměřena zejména na vysokotlaké parní kotle a turbíny a stroje pro cukrovarnický a keramický průmysl. Tehdejší PBS zaměstnávala 2000 lidí. Během druhé světové války došlo k významným škodám. V dubnu 1945 na továrnu dopadly letecké pumy a v továrně se přestalo pracovat. Ke znárodnění První brněnské společnosti došlo 27. 12. 1945 na základě vyhlášky ministra průmyslu. Je rozhodnuto, že společnost bude začleněna pod národní podnik První brněnská a Královopolská strojírna. V roce 1950 se oddělila Královopolská strojírna a nově vzniklá společnost nese název První brněnská strojírna, závody Klementa Gottwalda, n. p. V roce 1960 v podniku pracuje 7 421 lidí, V roce 1987 již jen 6 355 lidí. Vedle brněnské výroby byla založena řada pobočných závodů PBS v Tlmačích, Velké Bíteši a Třebíči, později i v Mikulově a Oslavanech.