Počátkem 20. let 20. století, v době začátků naší republiky mnohé jednoty zakládaly pro sokolskou drobotinu loutková divadélka. Byl to jeden z prostředků, jak ji vychovávat v sokolském duchu. Ani Sokol v Černovicích nezůstal pozadu. Prvními budovateli loutkového divadla byli F. Harvánek a J. Sušil.
Zpočátku byla scéna v tělocvičně na Řeznické ulici, kde oba hráli s vypůjčenými loutkami a za scénu sloužila upevněná hrazda, plachty a žíněnky. Bylo to náročné, pro každé představení bylo nutné divadélko stavět, bourat a uklízet.
Druhou scénou byla zděná bouda na hřišti jednoty. Divadlo bylo postupně vybavováno kulisami a loutkami. Oběma F. Harvánkovi a J. Sušilovi pomáhali Daněk, Peša, Průša, Havlíčková, Havlík, Hermínková, Jurenka, Kovář, Ondrová, Pechl, Pospíšil, Sanormann, Sýkora a Žák. Scéna musela později ustoupit budovanému kluzišti, neboť bouda sloužila jako ohřívárna.
Po několikaleté přestávce se začalo znovu – v suterénu nové školy na Školní (Štolcově). Vedení se ujala paní Škodová, představení obyčejně řídil R. Charbula. Divadlo mělo úspěch.
Ve čtvrtém období byla vybudována nová scéna a br. Vladík zhotovil krásné kulisy. Nové, moderní osvětlení umožňovalo měnit barvy. Duší divadla byla V. Charbulová, která loutky i oblékala. Prvního Kašpárka mluvila paní Škodová.
1934 bylo loutkové divadlo vyhodnoceno jako nejlepší v župě J. Vaníčka. Díky Charbulovým inscenacím a organizačnímu umění bylo divadlo oceněno i ČOS. Pro velkou návštěvnost bylo zavedeno dvojí představení za odpoledne. Bylo vybudováno stupňovité hlediště. 1934 bylo uskutečněno 100 představení, celkem je navštívilo kolem 9500 dětí a asi 1000 dospělých.
Loutková scéna vstoupila do pátého období otevřením tělocvičného sálu. Byla umístěna v předsálí, což bylo pro diváky výhodné, ale pro provozovatele obtížné. Po každém představení se musilo jeviště zbourat, loutky a kulisy uklízet do velké skříně. Vedle V.Charbulové se divadlu věnovali L. Báťová, M. Gregar, V. Eliáš, E. Pokorný, O. Rejnuš ml. Činnost divadla skončila okupací a likvidací Sokola.
Po válce v roce 1945 několik bratří pod vedením tesaře J. Plevy přivezlo dřevěné panely ze skladu dřeva na Masné. Za přísálím postavili prostorný dřevěný přístavek pro loutkové divadlo s jevištěm. V období obnoveného Sokola se hrálo za mimořádně obětavého vedení Václava Eliáše až do zrušení komunistickým režimem.
Zdroj
MALÝ, Jiří: Loutkové divadlo Brno-Černovice. Psáno pro Databázi ČAD, srpen 2009.