Pojďte s námi do Černovického hájku

Byli jste se tam už podívat? Černovický hájek leží kousek od hranic městské části a je skoro zázrak, že se do dnešní dnů zachoval. Jedná se o nejsevernější zbytek lužních lesů, který se nachází v prostoru se starobylým jménem Ráječek. Na vznik názvu samotného jsou 2 názory. Jeden říká, že toto území bylo tak krásné, že lákalo občany Brna k výletům a procházkám, kde si připadali, jak v ráji. Jiný názor vychází ze slovanského názvu „raj“, kterým byla označována poříční bahnitá místa. V každém případě svědčí i dnešní zbytek o někdejší kráse tohoto území. Tímto krásným místem ostatně chodíval i slavný jezuita Balbín, když tudy chodíval za tuřanskou Pannou Marií v trní (píše o něm v díle Diva Turzanensis).

Zlom v této lužní krajině nastal po regulaci Svratky a Svitavy koncem 19. století. Nivní louky byly rozorány a přeměněny na pole, ve Svratecké nivě se začala šířit příměstská zástavba. Z rajské krajiny zbyly jen trosky: nepatrné ostrůvky tůní, fragmenty luk a poslední zbytek lužního lesa, Černovický hájek. Na počátku 20. století měl les plochu 60 ha, v roce 1954 byla větší část přeměněna na skládku odpadů (dnes průmyslová zóna). Dnešní chráněné území má plochu 11,7 ha.
Plochý reliéf nivy vznikl ve čtvrtohorách ukládáním říčních sedimentů (štěrků, písků a povodňových hlín) na podloží třetihorních jílů. Vlhkost ovlivňuje Černovický potok. Ve stromovém patře najdete olše, jasany, topoly, vrby či jilmy. V korunách stromů hnízdí káně lesní, v dutinách stromů strakapoud velký a žluna zelená. Z motýlů zde v létě spatřit batolce červeného i naši největší můru stužkonosku modrou.