Leopold Doležal

Narodil se 27. 10. 1913 v Brně v německé rodině. Jeho matka byla v domácnosti a otec pracoval jako holič. Matka si v roce 1927 změnila německou národnost na českou, a tu si společně se synem nechala i po dobu, kdy byl v Československu ustanoven protektorát Čechy-Morava. Po ukončení povinné vojenské prezenční služby vstoupil do řad policie, kde absolvoval šestiměsíční kurz a byl přidělen k pořádkové policii v Moravské Ostravě. Roku 1937 na vlastní žádost přestoupil do Brna.
Proti nacistům
V průběhu války setrval stále u policie a to u dopravního oddílu, který zřídili Němci. Zde pomáhal vyšetřovaným a jejich příbuzným například tím, že u sebe skrýval zbraně, které gestapo hledalo při domovních prohlídkách. Dále předával zprávy z vězení. Působil jako člen odbojové organizace Vojenská orlice. Je například potvrzeno, že v srpnu 1942 ukryl tři zbraně odbojáře rotmistra Augustina Lose, aby je gestapo nenalezlo při domovní prohlídce. Během stanného práva tak za držení zbraní riskoval trest smrti. Augustinovi Pokornému do vězení nosil potraviny a zařídil zrušení trestního oznámení na jeho ženu u vyšetřujícího gestapáka. Hospodského na dnešní Jeronýmově ulici, v jehož sousedství v té době bydlel, varoval, že na něj přišlo udání kvůli hromadnému poslouchání zahraničního rozhlasu a schůzkám komunistů v jeho restauraci.
Proti komunistům
Po válce se stal členem Sokola a vstoupil do nově vytvořeného Sboru národní bezpečnosti. Roku 1948 vstoupil do KSČ a v té době už ho také spolu s ženou nacházíme v dnešních Černovicích na adrese Bolzanova 44. Záhy začal působit v odboji proti vládnoucí komunistické straně. Byl členem ilegální organizace vytvořené britskou zpravodajskou službou (IS). Ve svém bytě ukrýval čtrnáct dní agenta britské zpravodajské služby Josefa Kavku (vlastním jménem medik Josef Kolísko), přes kterého předával zprávy bezpečnostního charakteru a poskytoval mu rozsáhlou pomoc. V červnu 1950 společně s Kavkou a dalšími spojenci asistoval u vyzvednutí zakopaných vysílaček a jejich nočním převozu do Brna. Jako uniformovaný příslušník sboru národní bezpečnosti jel před automobilem na motocyklu jako eskorta, přitom měl jednu z vysílaček v batohu na zádech. Když agent Kavka po přestřelce s bezpečnostními orgány v Modřicích v říjnu 1950 zahynul, využil Leopold Doležal svého služebního zařazení a pronikl do budovy soudního lékařství, aby identifikoval tělo zastřeleného.
Zatčení a poprava
Dne 4. listopadu 1950 byl v devět hodin ráno spolu s ostatními v rámci akce Kozel zatčen. Po zatčení a dlouhém vyšetřování byl spolu s dalšími 25 osobami postaven před Státní soud v Brně. Nad Leopoldem Doležalem byl vynesen rozsudek za zločin velezrady a zločin vyzvědačství. Rozsudkem byl trest smrti. Ostatní členové skupiny dostali mnohaleté tresty odnětí svobody a pětkrát také doživotní tresty. Když nebyla Leopoldu Doležalovi udělena milost prezidenta republiky Klementa Gottwalda, byl dne 30. srpna 1952 v brněnské věznici popraven. Byl posledním popraveným v káznici na Cejlu.