Co jsou ostatky?

Polsko_201327Fašankem či ostatky nebo končinami se rozumí vyvrcholení období trvající od svátku Tří králů do Popeleční středy a bývá tak označována jeho závěrečná třídenní část. Slovo fašanek pochází z německého Fasching, což znamená masopust. Historicky masopust pravděpodobně souvisí se starověkými slavnostmi, jako byly luperkálie či bakchanálie, o čemž svědčí i zakončení formou pochování basy, masopusta či bakusa. Toto období hodokvasu je řazeno k výročním obyčejům označujícím začátek každoročního hospodářského cyklu. Probíhá sice ještě v zimním období, ale jeho obsah již naznačuje přechod k jarním obyčejům. Proto je naplněn obřady spjatými s blížícím se probuzením přírody a s polními pracemi. Doba před jejich započetím tak bývala posledním obdobím pro konání zábav, radovánek; doba byla zasvěcena svatbám, zabíječkám či bálům. Na Moravě toto období fašanku bývalo považováno za vůbec nejlepší z celého roku k uzavírání sňatků.

Jednou z nejviditelnějších částí celého masopustního období byla masopustní (fašanková) obchůzka mládenců, mladých ženatých mužů, muzikantů či maškar po domech, kde hráli, zpívali a tancovali. Během dlouhé historie se v obchůzkách spojily dvě základní linie: linie magická nebo také zabezpečující a linie oslavná, vztahující se ke konci zimy a nadcházejícímu jaru. Obchůzky mohou být ale pouszovány také jako soubor mnoha prostředků vyjadřovacích. Protože se jedná o přímý kontakt mezi účastníky obchůzky a přijímateli (navštívenými rodinami, diváky, náhodnými svědky apod.) je pravděpodobně tím nejvíce zastoupeným prostředkem slovo – od podoby ustáleného verše, volné improvizace (např. oslovování hospodáře při vstupu do domu, při vybírání peněz, společenská kritika, parodie …) až k proslovu při pochovávání basy. Instrumentální hudba, píseň či vydávání jakýchkoliv zvuků jako bouchání nebo křik patří také na čelní místa vyjadřující bujarou náladu či jako přežívající zbytky ochrany před negativními prvky v hospodářství. Neméně se při obchůzce projevuje prvek taneční ve formě jakéhokoliv tanečního projevu (poskoky, skoky, taneční kroky, sólové i párové tance). Chlapci např. museli vyskakovat, aby prý vysoko rostlo konopě (přežitek plodnostních obřadů). Při pochovávání basy se jako silný dramatický prvek zesilující smutek a truchlení pozůstalých hojně objevuje pláč.

Do fašankového průvodu se jeho účastníci převlékali do maškar. Mnohé z nich měli rovněž magický podtext. Medvěd – symbol plodnosti, policajt – strážce pořádku, bába s nůší – vyjadřovala praktickou podřízenost muže i v době, kdy se navenek všichni chovali, jako že je to právě naopak atd., atd.  Obchůzka se konávala nejčastěji v úterý. Vynechání některého domu při obchůzce znamenalo porušení tradičních zásad sousedského soužití i společenské prestiže. Průvod vedli stárci, kteří zavdávali hospodáři. Ti také před obchůzkou rozdělovali vesnici na dvě poloviny tak, aby je skupiny fašančárů stihly obejít. Dnešní oslabování tradice se zde se proměnilo například v tom, že jsou o masopustu navštěvovány jen konkrétních domů známých, přátel z folklorního souboru, představitelů obce, sponzorů či celých institucí.

Obdarováni za návštěvu bývali vejci, slaninou, klobásami či slivovicí, z nichž si pak chasa uspořádala hostinu.  Tradičním obřadním pečivem bývaly koblihy a Boží milosti.

Dnešní funkci chasy obstarávají vesměs v místech působící folklorní soubory a magický význam tohoto zvyku zanikl.

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.